“Když jsem před deseti lety zakládal svou první firmu, téměř vůbec jsem neřešil, jaké jsou výhody a nevýhody rodinného podniku,” říká Tomáš Petrů, zakladatel a jednatel společnosti BRAVO CONSULTING. Jak vnímá rodinné firmy? Jaké vidí výhody a nevýhody rodinného podnikání? Přečtěte si rozhovor, ve kterém se s námi podělil o svůj pohled a vlastní zkušenosti.

 

Jaký význam mají rodinné firmy pro ekonomiku?

Mýtus číslo jedna o rodinných firmách říká, že jsou to jen malé hranolky. Tento mýtus ale vyvrací například seznam Forbes nebo Globální index rodinného podnikání EY a University of St Gallen. Z celosvětového pohledu nejsou rodinné podniky jen malé nebo střední společnosti. Před několika lety byla provedena analýza 500 nejlepších rodinných podniků na světě a zjistilo se, že tyto podniky přispěly do pomyslného globálního HDP souhrnnou částkou 6,5 bilionu amerických dolarů, tedy více než příspěvek celé francouzské a německé ekonomiky dohromady, a zaměstnávaly 20,9 milionu lidí, tedy téměř tolik, kolik činí veškerá pracovní síla v Kanadě.

V první stovce největších rodinných podniků na světě nacházíme známé značky, jako například Volkswagen, Ford Motor Company, LG, Bayerische Motoren Werke (BMW), Tata Group, Dell Technologies, ArcelorMittal, Roche Holding, Anheuser-Busch InBev, Continental, IKEA Group, Oracle Corporation, NIKE, A.P. Møller – Mærsk, Mars, L’Oréal, Heineken Holding, Samsung C&T Corporation, H & M Hennes & Mauritz, Sodexo, Sonepar, Henkel AG & Co., Kuehne + Nagel International a další.

 

A jak jsou na tom rodinné podniky v České republice?

V naší zemi bohužel utrpěla tradice rodinných podniků velké rány v období let 1948 až 1989, kdy rodinné podniky byly znárodněny a podnikání jako takové nebylo v podstatě možné. I přesto některé značky přežily státní vlastnictví a pokračují dál v rodinné tradici. Mezi takové patří například Baťa, Koh-i-noor nebo Petrof. A pak jsou zde “nové” rodinné firmy, z nich mezi ty největší patří Czechoslovak Group, DEK, Synot, Hruška, Agrostroj, Juta, Promet Group, Kofola, Brano Group. Rodinné firmy dnes tvoří přibližně 40 % HDP České republiky. Podle výzkumu AMSP rodinné firmy v ČR nejčastěji podnikají v potravinářství a stavebním průmyslu.

 

Ale to jsou velké firmy. A co ty střední a malé?

Malé a střední firmy vnímám jako základ tržní ekonomiky. Tvoří nepostradatelnou, důležitou součást českého hospodářství. Jedná se o tisíce firem, včetně živnostníků. Z vlastní zkušenosti a z příběhů našich klientů a partnerů vím, že rodinné podnikání není jen o majetku a zisku, ale že majitelé usilují kvalitu produktů a služeb, dobré jméno, korektní vztahy se zaměstnanci a podporují své okolí. Od začátku mého podnikání spolupracuji výhradně s malými a střednimi firmami, z nichž mnoho z nich se řadí právě mezi ty rodinné.

 

S jaký očekáváním jste společnost BRAVO CONSULTING zakládal?

Tehdy jsem pracoval v nadnárodní korporaci. Nikdy jsem nebyl typický zaměstnanec, který jen chodí do práce, aby dostal mzdu. Přemýšlel jsem jinak, inovativně, nejen z pohledu firmy, ale také z pohledu zákazníka, usilovně jsem pracoval na sobě i na projektech, které jsem řídil. Měl jsem za sebou zahraniční pracovní stáž ve Velké Británii a zkušenosti z mezinárodních projektů. V té době doznívaly negativní efekty celosvětové ekonomické krize a ve spoustě firem najednou přestaly přitékat peníze od zákazníků v takové míře, jako byli jejich majitelé či manažeři zvyklí před krizí.

Jako člověk, kterého vždy bavil marketing a strategie, jsem začal několika podnikatelům pomáhat s překonáním krize. Nejprve jen tak, z přátelství či ze známosti. Jakmile se to rozjelo více, rozhodl jsem se založit BRAVO CONSULTING. A protože ve dvou se to lépe táhne, přesvědčil jsem moji ženu, aby do toho šla se mnou. Její zkušenosti s účetnictvím a vedením firemních agend mi přišly jako vhodné doplnění toho, čím jsem se zabýval já, abychom mohli vytvořit funkční základ našeho firemního týmu. Již od střední školy jsem měl touhu podnikat, takže tehdy jsem měl pocit, že nastal ten správný okamžik a že se moje sny začaly naplňovat. Měl jsem vizi, první klienty a viděl jsem vše v pozitivním světle.

 

Jaké momenty se během podnikání ukázaly jako výhody rodinné firmy?

Pro rodinné podnikání je typické, že rodinní příslušníci se dobře znají, takže velkou roli hrají vzájemné vztahy a neformální vazby, což se také podílí na vytváření firemní kultury. Firma je vnímána jako rodinná hodnota, kterou stojí za to rozvíjet. Stejně tak si vážíte každého zákazníka a chováte se k němu čestným způsobem, abyste dělali vaší firmě dobré jméno. Rodinné podniky, především ty na začátku podnikání, využívají velkého pracovního nasazení svých zakladatelů.

 

Co naopak může být v rámci rodinného podnikání nevýhoda?

Těch věcí je více. První z nich bych nazval nejasnou hranicí mezi podnikáním a soukromím. Toto bylo z velké části způsobeno mým osobním zaujetím pro práci, pomoc klientům, budování firmy a větším množstvím projektů, kterým jsem se současně věnoval. Takže jsem až příliš času trávil prací a zbývalo mi málo času na rodinu. Dnes už je to lepší, především díky tomu, že jsem si uvědomil svoje osobní priority a nastavil konkrétní cíle, kterých chci v podnikání a v soukromém životě dosáhnout. Nebylo to jednoduché, obzvlášť když vás ta práce skutečně baví.

Druhou nevýhodu vidím v určitém riziku ekonomické závislosti rodiny na fungování firmy. Ne vždy se ve firmě všechno podaří, takže se to pak může projevit na jejím hospodaření. K tomuto riziku jsem přistoupil způsobem sobě vlastním – první roky jsem firmu budoval při zaměstnání, postupně investoval do firmy a do nemovitostí, a až jsem si vytvořil dostatečný pasivní příjem z pronájmu nemovitostí, tak jsem opustil zaměstnání a začal se věnovat podnikání naplno. Tímto krokem se mi tehdy velmi uvolnily ruce i mysl. Jsem totiž typ člověka, který bere vážně svou odpovědnost vůči rodině, vůči klientům a partnerům, což mi brání vrhat se bezhlavě a bez rozmyslu do velkých dobrodružství s nejistým koncem, kam patří svým způsobem i rozjezd nového podnikání.

Třetí aspekt vidím v rozdělení kompetencí v rodinné firmě, volbě osoby lídra a zdravou diskuzi uvnitř firmy, která je dostatečně (konstruktivně) kritická, avšak nepřerůstající do osobní roviny. V naší firmě jsme naštěstí v tomto ohledu měli vždy jasno a daří se nám to společně zvládat.

 

Často jednáte s majiteli rodinných firem na jižní Moravě, kteří s podnikáním začínali v devadesátých letech. Co tito podnikatelé řeší dnes?

V posledních pěti letech se stále častěji setkávám s majiteli, kteří jsou v důchodovém věku, anebo se mu blíží, a řeší co bude s jejich firmou. Není divu, od devadesátých let, kdy byla založena spousta nových firem, uplynulo již více než 30 let a lidé stárnou. Ne každá firma má to štěstí, že v rodině existuje člověk, který má vůli, schopnosti firmu převzít a kolektivní podporu v rámci rodiny. Ale i ve firmě, kde je připravena nová generace, je velkou výzvou předání rodinné firmy dobře zvládnout. Pro zakladatele, kteří mají k firmě velké citové pouto, se jedná o nelehkou situaci. A tak jim v tom pomáháme, hrajeme roli nezávislého poradce a facilitátora, který všem zúčastněným stranám pomáhá nalézt to nejlepší řešení pro firmu i pro ně samotné.

 

Co může zhatit úspěch generačního předání rodinné firmy?

V této oblasti platí určité zásady a pravidla, které se časem nemění (viz příspěvek můj a dalších odborníků v článku Předání rodinné firmy dětem často zkazí sami rodiče. Vyvarujte se chyb na Podnikatel.cz). A platí pro malé a střední rodinné firmy napříč různými obory podnikání. Prozřetelní zakladatelé firem se na předání své firmy (někdy i více firem) připravují několik let předem; například ve firmě LIKO-S to bylo dokonce více než 10 let (viz video LIKO-S | Libor Musil opouští po 30 letech vedení firmy). Je nezbytné, aby existoval jasný plán a dobře fungovala komunikace. A také, aby nástupce firmu a její pracovníky dobře poznal. Je žádoucí, aby budoucí nový lídr firmy měl možnost aktivně a pravidelně spolupracovat s jinými podnikateli, diskutovat s nimi strategická i operativní témata, získávat jiné pohledy na věc a učit se z chyb, které za svůj podnikatelský život udělali. Ideální je, když už v rámci své přípravy budoucí nástupce začne spolupracovat s byznys koučem, který mu je průvodcem a sparing partnerem na jeho cestě k úspěchu. To vše a mnohem více nacházejí majitelé středních a menších firem v rámci konceptu TAB.

 

Děkuji za rozhovor.

 

Být šťastný v roli podnikatele

“Jako majitel střední firmy si uvědomuji, že můj osobní život je neoddělitelně propojený s mým podnikatelským životem. Každé zásadní rozhodnutí, které udělám, má potenciální dopad na můj osobní život, nikoliv pouze na moje podnikání. Obojí, tedy jak můj osobní, tak i můj podnikatelský život, nese odpovědnost za vytváření dynamiky, která mi dává schopnost být úspěšný a šťastný v mé roli podnikatele.”

Allen Fishman, zakladatel TAB

    HP P PH@